Zapekané šampiňóny so sójovou plnkou

Celkem dobře si pamatuji sójovou mouku, prodávala se běžně jako mouka pšeničná. Zcela jistě sojový olej, bo se soja pěstovala ve velkém hlavně jako olejnina. Pamatuji si také čokoládu se sojovými boby, usušenými a praženými - náhražka za arašídy, kterých nebylo jak v obchodě, tak ve výrobě. Dodnes je k mání sojový špalíček - tyčinka. Sice už dávno nechutná jako ten původní výrobek, ale to je nemoc více výrobků. Také byla k dostání soja zavařená, v slaném nálevu, ale to bylo o hodně později. Byla k dostání i v papírovém pytlíku, stejně jako hrách, rýže, čočka. Sem tam byl k vidění lán se sojou - okrajově. Pokud je Mistr kuchař mlád, jsou mladé i jeho babičky, takže sojové guločky plné bílkovin by mohly připravovat už jako kované vegetariánky.

Možno je autor textu z Japonska, potom ho tá jeho babka zrejme kŕmila sójou každý deň.

No ja sa pamätám, že ako malá, som si za 55halierov kupovávala praženú sóju, ešte som dokonca ani "buráčky" nepoznala, tie až o niečo neskôr, tak si myslím, že keď bola pražená, mohla byť známa aj čerstvá.......

Sója sa na Slovensku pestuje vyše 100 rokov a jej štatistika sa sleduje od roku 1934. Prečo by mala autora textu "japonská babka kŕmiť sójou každý deň" ?
Admin by mal dbať na to, aby komentáre neboli hlúpe a urážlivé. Za anonymitu sa skryje kadejaký hlupák.